KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
OBLAST JESENÍKY
  Dopravní přístupnost
Pohoří JESENÍKY
Hrubý Jeseník
Nízký Jeseník
Slezská Harta
Rychlebské hory
Kralický Sněžník
Zlatohorská vrchovina
Hanušovická vrchovina
Osoblažsko
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  CHKO JESENÍKY
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Pohádkové regiony
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Hrad Rabštejn

Zbytky hradu na konci červené turistické značky
Zbytky hradu na konci červené turistické značky
Postaveno: 13-14.stol.
Opuštěno: 1584 pustý
Přístupnost: Ke zřícenině Rabštejna dojdete po modré zančce ze Skřítku (8,5 km) nebo po červené z Bedřichova (3 km).

Poznámka :
Nedaleko zříceniny je tábořiště. Zříceniny jsou hojně navštěvovány horolezci.

Možnost občerstvení.


Hrad Rabštejn - historie

Dodnes jsou zbytky malebné zříceniny hradu Rabštejna., navíc opředené romantikou loupeživých rytířů, oblíbeným cílem výletů jak z Rýmařova, tak z přibližně hodinu cesty vzdáleného horského sedla Skřítek. Rabštejn leží nad obcí Bedřichovem (dnes součást Oskavy) v nadmořské výšce 805 m na svahu horského hřbetu, svažujícího se do údolí říčky Oskavy. Z dálky působí mohutným dojmem, protože strmé, rozeklané skály dvou skalních bloků, na nichž stál vlastní hrad, připomínají strážní věže, zdi a cimbuří. Dnes je ovšem z větší části zakryt hustým lesem.
Z vlastní hradní stavby se zachovaly jen nepatrné zbytky zdí, jimiž se procházelo do hradního dvora. Na temeni nižší skály stála bašta k ochraně brány. Nahoře na východním, vyšším z obou skalních bloků byla hradní věž - hláska, která se však zřejmě již v 18. Století až do základů sesula, takže po ní dnes není ani stopy. Podobný osud stihl zřejmě i malý, těsný hradní palác na jižní skále. Dále se zachovaly zbytky okružního zdiva předhradí a stopy hradního příkopu, vše již zarostlé lesem a dnes stěží rozeznatelné. Je zajímavé, že na starých lesních mapách z konce 18. a počátku 19. století je zběžně zachyceno několik půdorysů hradu, ani jedna z těchto kreseb však neodpovídá druhé. Zřejmě byly zbytky hradu v té době již skromné a nedávaly možnost přesného zakreslení původní dispozice hradního areálu.
Hrad Rabštejn byl postaven někdy na rozhraní 13. a 14. století. Je dost pravděpodobné, že se tak stalo za držitele úsovského panství Hrabiše ze Švábenic (1254 - 1296) a že původní jméno hradu byl pak mělo znít "Hrabišův kámen", jméno, které se ostatně dodnes zachovalo v názvech řady severomoravských vsí, z nichž Hraběšice a Hrabišín leží v poměrné blízkosti hradu. V onom případě byl nový hrad zřejmě určen k ochraně severní části úsovského zeměpanského majetku, který tehdy zahrnoval značnou část dnešního Zábřežska i Šumperska. Prvotní rabštejnské panství zasahovalo také více na Šumpersko a jeho hospodářským střediskem tu byl Frankštát, nynější Nový Malín. Není také vyloučeno, že předchůdcem Rabštejna byl malý hrádek, jehož nepatrné zbytky jsou dosud viditelné na kopci nad Novým Malínem, který v německém pomístním názvosloví nesl příznačný název "Burgstein" - hradní kámen a k němu vedoucí cesta se nazývala "Schlossweg" - zámecká cesta. Lidová tradice pak dlouho udržovala pověst o spojení tohoto hrádku podzemní chodbou s hradem Rabštejnem, nepochybně pod vlivem historické, i když už dávno zapomenuté skutečnosti o původní přináležitosti Frankštátu k rabštejnskému panství.
První zpráva o Rabštejně pochází z r. 1318, a to v souvislosti s tehdejšími feudálními rozbroji v českých zemích. Olomoucký biskup Konrád se tehdy zmocnil s velkou námahou hradu "Rabinstaina" u Uničova a odevzdal jej králi. Pravděpodobně vyrval hrad z rukou některého z přátel Jindřicha z Lipého. Do konce 14. století nemáme o Rabštejně přímých historických zpráv. Jako zcela nepodloženou je nutno odmítnout domněnku, že se Rabštejn stal v první polovině 14. století sídlem loupeživých rytířů a že proto markrabě Jan Jindřich, bratr Karla IV., hrad oblehl, dobyl a loupežnou hordu kázal pověsit na okolních stromech. Další historická zpráva o Rabštejně pochází teprve z roku 1398, kdy markrabě Jošt zastavil Pročkovi z Kunštátu a Bouzova za jeho služby zboží rabštejnské, tehdy již spojené s někdejším panstvím štráleckým, a to hrad Rabštejn, Rýmařov a vsi Jamartice, Ondřejov, Janušov, Rešov, Skály (Hankštejn), Tvrdkov, Nový Malín (Frankštát) a Hraběšice. Posunulo se tedy v té době rabštejnské zboží na Rýmařovsko a Rýmařov sám byl nepochybně jeho nejdůležitější hospodářskou sídelní jednotkou. Není vyloučeno, že známý dobrodruh a válečník Proček zavinil špatnou pověst Rabštejna jako loupežnického sídla, kterou pak tradice posunula o půl století dřív.
Od počátku 15. století Rabštejn často střídal zástavní držitele. Za husitských válek tvořil jakousi protiváhu husitského Sovince a král Zikmund jej dával v zástavu pouze svým věrným přívržencům, z nichž Hynčík Stoš z Albrechtic byl dokonce hejtmanem žoldnéřského vojska města Olomouce. Po Jiříku Stošovi držel Rabštejn zástavou Jindřich z Jenštejna (1464), který prováděl na hradě rozsáhlejší úpravy, neboť mu král na jejich úhradu připsal 100 kop grošů. V 70. letech 15. století získali zástavu Tunklové z Brníčka, kteří ovšem museli o ni svést tuhý boj s dalším zájemcem, Janem Heraltem z Kunštátu, v té době držitelem sousedního sovineckého panství. Za válek českouherských byli oba Tunklové přívrženci krále Jiřího a boje mezi nimi a stoupenci krále Matyáše Korvína neustaly tu ani po míru vratislavském (1474). Naopak hejtman Jiříka Tunkla Matěj Tovačovský podnikal z hradu Rabštejna nájezdy na statky Matyášových stoupenců v blízkém i dalekém okolí (Šumvald, Břevenec, Lukavice). Na druhé straně Matyášův hejtman Petr Haugvic z Biskupic pobral na Rabštejně a na Hankštejně (nyní Skály) svršky po Čeňkovi Tunklovi a Mikuláš Hrdý z Klokočí poplenil celé rabštejnské panství. Počátkem 16. století získal Rabštejn a celé panství zástavou Petr z Žerotína, pán na Šumperku. A právě za něho dochází k významné změně v dějinách hradu, která předznamenala jeho definitivní zánik. Kolem roku 1520 vystavěl Petr z Žerotína janovický zámek, který se stal novým sídlem panství, nazývaného ještě dlouho do 17. století ze setrvačnosti rabštejnské - někdy též rýmařovské. Není vyloučeno, že vedle okolnosti, že totiž šlo o hrad malý, nepohodlný, vzdálený od hospodářského centra panství, položený uprostřed hlubokých a těžko přístupných lesů, hrála tu roli i okolnost, že patrně za uherských válek a vleklých bojů mezi Matyášovými a Vladislavovými stoupenci byl Rabštejn značně poškozen. Ukazuje na to nepřímo i okolnost, že již roku 1535 je hrad uváděn jako pustý. Jisté je tolik, že vybudováním janovického zámku Rabštejn svou funkci panského sídla definitivně ztratil a stal se pouze obydlím některých panských služebníků, především lesníka. V ocenění panství z roku 1569 se výslovně hovoří o oboře při hradu. Znovu se uvádí Rabštejn jako pustý při kupu dotud zástavního panství Hofmanny z Grünbüchlu roku 1584.
Dlouho však ještě nebyl pustý úplně. Kromě panských služebníků bylo tu i vězení, které ještě po celé 17. století sloužilo vrchnostenské justici. Za sporů mezi městem Rýmařovem a vrchností, reprezentovanou v polovině 17. století janovickým hejtmanem Hassnikem, byl tu častým nedobrovolným hostem i rýmařovský purkmistr. Za třicetileté války byl hrad zřejmě ještě nouzově opraven a opatřen stálou vojenskou posádkou. Proto sloužil v době švédského vpádu jako úkryt nejdůležitějších listin a cenností, a to jak samotné vrchnosti, tak i rýmařovských měšťanů. Zřejmě proto také - jeho vojenský význam vzhledem k odlehlé poloze byl již tehdy nepatrný - se stal obětí švédského útoku. Švédové hrad roku 1645 dobyli a ponechali tu stálou posádku pod vedením jistého Kuklendera, která se stala postrachem širokého dalekého okolí. Teprve po roce, v dubnu 1946, byla císařskými z Rabštejna vypuzena a mnoho Kluklenderových rejtarů bylo pochytáno. Naposled se dovídáme o tom, že hrad byl dosud obýván, k roku 1693, kdy tu bydleli panští zřízenci v čele s hajným. Ve zprávě z roku 1759 se o Rabštejnu mluví již jako o tajemném místě, kde je tajný východ z doby švédské okupace, a to z bývalého vězení zločinců. Od poloviny 18. století byl tedy hrad již definitivně pustý. Zdivo pomalu rozebrali jako stavební materiál obyvatelé blízkého Bedřichova a zbytek zkázy hradu dokonal zub času.
Přístup k hradbám je možný jen po žebříku
Přístup k hradbám je možný jen po žebříku

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

SOUŘADNICE WGS-84:
49.930833333N, 17.151111111E

ukázat na mapě

Hledej další objekty v okruhu do km

AKTUALIZACE: Uživatel 1176 (Archivní záznam) org. 49, 05.02.2008 v 13:34 hodin
Copyright 1998-2021 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
DATABANKA AKCÍ
 
AKTUALITY A ZPRÁVY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Záchranné služby
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba