KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
OBLAST JESENÍKY
  Dopravní přístupnost
Pohoří JESENÍKY
Hrubý Jeseník
Nízký Jeseník
Slezská Harta
Rychlebské hory
Kralický Sněžník
Zlatohorská vrchovina
Hanušovická vrchovina
Osoblažsko
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  CHKO JESENÍKY
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Pohádkové regiony
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Zátorská kyselka

Zátorská kyselka

Podle starých popisů byl vysledován na levém břehu potoku Zátoráček pod svahem přirozený pramenný vývěr kyselky podle červeného zabarvení s intenzivním probubláváním "plynu z hlubin Země". Začátkem 19. století byl vývěr opraven zahloubením 1,5 m v podobě šestihranné nádrže ještě pod širým nebem. Jelikož pramen stále vyvěral, odvod vody zajišťovala dřevěná roura do druhé kamenné nádrže. Tato se nacházela v dřevěném přístřešku s několika lahvičkami. Zde se již kyselka dala nabrat i ve větším množství a jako ozdravující tekutina byla používána nejen k pitným účelům, ale i ke koupelím. Pro kyselku se chodilo s tmavěhnědým hliněným džbánem, který pojmul 2 až 3 litry.

Postupně si kyselka získávala nejen mezi obyvatelstvem, ale i v odborných kruzích léčebné vlastnosti. Podle tehdejšího vyjádření voda povzbuzuje chuť k jídlu, posiluje žaludek a střeva, uvolňuje zácpu, rozmělňuje hleny, čistí vředy a může být používána k pití, mytí, kloktání apod. Podle lékaře Meliona v r. 1845 je pramen charakterizován jako ozdravný, osvěžující, kyselé štiplavé chuti. Nejpřesnější vědeckou analýzu provedl v letech 1886 a 1887 profesor krnovského gymnázia G. Flogl, která obsahuje 16 částí s největším zastoupením kyseliny uhličité, vápníku, sodíku, magnézia. V roce 1883 se zátorskou kyselkou zabývá univezitní profesor a dvorní rada Dr. Ernst Ludwig. Výsledky analýzy se nedochovaly, o významném dílu činnosti profesora však svědčí historické označení zátorské kyselky jako "Studna Dr. Ernesta Ludwiga".

Ke konci 19. století byla nad původním vývěrem zřízena uzavřená dřevěná nadstavba s postupem doby veřejnosti nepřístupná. Druhá nádrž byla v roce 1891 zakryta a kyselka byla čerpána pumpou. V roce 1931 po nutné rekonstrukci dostal objekt nad pramenním vývěrem kyselky již dnešní podobu. Do roku 1996 sloužila kyselka obyvatelstvu v nezměněné podobě s postupným chátráním objektu nejen zvenku, ale i uvnitř, včetně pramenního vývěru a nádrže. Dílo zkázy vykonaly následné dvě povodně v letech 1996 a 1997. Destrukční činností povodní byl původní pramenní vývěr znehodnocen povrchovou vodou z potoka Zátoráček a kyselka vykazovala trvalou bakteriologickou závadností a chemickou nestabilitu.

V roce 1999 se obnovou tradice "Zátorské kyselky" aktivně zabývá obecní zastupitelstvo Zátoru ve spolupráci s hydrogeologickou společností v Krnově. Řešením se stalo zachycení kyselky hlubším vrtem v místě její vzestupné cesty horninovým prostředím, konkrétně vedle stávajícího objektu. Toto se podařilo vrtem hlubokým 15,0 m, kdy byla zastižena zlomová porucha vyznačující se výrazně rozpukaným skalním podložím (droba) s průvodními projevy unikajícího oxidu uhličitého (viz. schematický řez). Technické parametry vrtu umožnily jímání hlubší přítokové polohy (10,0 až 15,0 m) a utěsněním vrtu do 6,0 m bylo zajištěno bezprostřední ohrožení kvality kyselky povrchovou vodou.

Z hydrogeologického hlediska se jedná o zachycení křížení puklinové zóny v drobách ve směru SZ-JV s hlubinným zlomem mající návaznost na mladší vulkanickou činnost v širším okolí Bruntálu (Uhlířský vrch, Venušina sopka apod.) z období čtvrtohor na přelomu terciér - kvartér. Jejím průvodním projevem je tlakový režim proudění podzemní vody až na úroveň terénu, vyšší teplota (12°C), zvýšená mineralizace vody a hlavně výskyt volného oxidu uhličitého (CO2).

Zdroj: http://www.sweb.cz/ouzator.cz

LOKALIZACE


Typ záznamu: Minerální pramen
AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 56, 10.06.2004 v 08:58 hodin
Copyright 1998-2021 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
DATABANKA AKCÍ
 
AKTUALITY A ZPRÁVY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Záchranné služby
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba