KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
OBLAST JESENÍKY
  Dopravní přístupnost
Pohoří JESENÍKY
Hrubý Jeseník
Nízký Jeseník
Slezská Harta
Rychlebské hory
Kralický Sněžník
Zlatohorská vrchovina
Hanušovická vrchovina
Osoblažsko
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  CHKO JESENÍKY
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Pohádkové regiony
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Zámek Ruda nad Moravou [ Zámek ]

Postaveno: 1610
Sloh: renesance
Přístupnost: nepřístupný

Rudský zámek - historie

Každého, kdo projíždí od Šumperka směrem na Hanušovice, uvítá takřka na okraji obce Rudy nad Moravou při odbočce silnice do Bartoňova - Radomilova rudský zámek, jeden ze sedmi renesančních zámku na Šumpersku, z nichž víc než polovina byla pevně spjata se starobylým moravským rodem pánů ze Žerotína.
Jednoduchá jednopatrová budova má čtyři křídla, rozložená přibližně ve tvaru čtverce kolem středního dvora. Na jihozápadní straně od silnice je jednoduché průčelí s velkým vjezdem do zámku, zdobeným bosovaným ostěním s ozdobnou římsou, na níž je umístěn velký plastický znak pobělohorských držitelů zámku, pánů z Liechtenštejna. Vlevo od vchodu je v úrovni prvého patra půvabný renesanční půlkruhový arkýř na jehlancové položce, krytý stříškou. Fronta renesančních oken je v levém rohu čelního křídla vystřídána úzkými okny zámecké kaple s lomenými oblouky. Sgrafitová rustika průčelí spolu s arkýřem, vzácně zachovaným, prozrazují příchozímu na první pohled renesanční původ zámku. Z valbové střechy se zvedá nad průčelím úzká čtyřboká věž se zdvojenou bání, zakončená lucernou a opatřená věžními hodinami (z roku 1890).
Jednoduchost vnějšího vzhledu zámku kontrastuje s jeho dvorní stranou. Teprve tu se ocitáme ve světě renesance, v otevřených jednopatrových arkádách, nesených v přízemí čtyřbokými pilíři, v patře pak toskánskými sloupy z maletínského pískovce, které obklopují dvůr ze všech čtyř stran. Ochozy arkád jsou zaklenuty křížovou klenbou a podobně je tomu i ve všech přízemních místnostech, zatím co v patře jsou stropy ploché, v kapli pak strop kazetový, na volutových konzolách. Staleté využívání zámku pro administrativní a hospodářské potřeby panství, resp. na byty zámeckých úředníků, jakož i pozdější adaptace, sledující výhradně praktické potřeby, smazaly do značné míry původní renesanční krásu interiérů.
Od 14. století, kdy čteme jméno Rudy, kdysi nazývané Rudou Železnou, poprvé, byl její osud úzce spjat s osudy zábřežského panství, podobně jako i řady dalších vsí pozdějšího rudského panství. Teprve roku 1596 poručníci Ladislava Velena ze Žerotína, chtějíce zachránit aspoň podstatnou část obrovského zábřežského panství, odprodali Velenovu vzdálenému příbuznému Janu ml. ze Žerotína, pánu na Losinách, severní část zábřežského dominia s Rudou a dalšími 15 vesnicemi, od Bílé Vody až po Olšany (kromě toho i statek Bludov). Jan ml. pak tento nově nabytý majetek přenechal svému synu Bernardovi, který se tak stal prvním majitelem nového severomoravského panství. Byl to právě Bernard ze Žerotína, který si zvolil Rudu za sídlo nového panství a přistoupil tu ke stavbě vlastního zámku (byl postaven na haldách strusky z někdejších železářských hutí). Základní stavba byla dokončena r. 1610, jak hlásá letopočet na arkýři vedle brány se znaky stavebníka a jeho manželky Sibyly, roz. Libštejnské z Kolovrat.
Po náhlé Bernardově smrti roku 1614 koupil rudské panství od správců pozůstalosti zpět Ladislav Velen (panství tehdy čítalo včetně Rudy již 19 vsí a jedno městečko a také jeho cena stoupla za oněch 18 let takřka o polovinu). Teprve Ladislav Velen dal rudskému zámku, v prodejní listině jmenovanému skromně tvrzí, jeho konečnou podobu. Jistě nechybíme, řekneme-li, že již pro Bernarda pracovali na stavbě rudského sídla italští stavitelé, kteří v té době žili v našich zemích v několikáté generaci. Pravděpodobně šlo o členy stavební huti, která se podílela o 20 let dříve na stavbě losinského zámku. Ladislav Velen pak dal zámek jen dostavět. Za něho (1615 - 1616) se zejména dokončovala vnitřní úprava zámku: stavěla se kamna v panských komnatách (ze zelených kachlí), malovaly se pokoje, zasazovala okna, barvily se na žluto sloupy arkád, atd. Z účtů, bohužel za druhé světové války zničených, známe i stavitele, jistého Balcara Vlacha, tedy rovněž italského původu.
Nedlouho po dokončení stavby zavítal na rudský zámek ze svého hlavního moravskotřebovského sídla Ladislav Velen s rodinou a celým vpravdě knížecím dvorem. Zde také hostil svého tehdejšího přítele Karla z Liechtenštejna, téhož, jemuž o šest let později spadlo všechno to Velenovo bohatství včetně rudského zámku do klína. A nebylo to bohatství malé, vždyť Ladislav Velen, nazývaný obecně též "bohatým Žerotínem", náležel k pravým, humanismem a renesancí odkojeným kavalírům, jehož záliba v umění se obrážela především v přímo královské nádheře jeho zámků. Ruda nebyla v tomto směru jistě výjimkou, neboť sem, pokud mu to dovolovaly jeho veřejné zemské povinnosti, zřejmě často zajížděl. Svědčí o tom např. dlužní úpis z října 1617, vystavený na Rudě vlašskému klenotníkovi Janu Batistovi Desalemu za šňůru perel pro Velenovu druhou choť Alžbětu z Thurnu. Jí také připsal Velen polovinu rudského panství, takže když byl po bělohorské porážce odsouzen jako vojenský vůdce vzbouřených moravských stavů k smrti, jeho jméno přibito na šibenici, veškeré jeho statky zkonfiskovány a on sám byl nucen hledat záchranu v emigraci, stal se rudský zámek posledním útočištěm jeho choti, která tu také v lednu 1622 zemřela. Sem se dočasně přestěhovala i část Velenových uměleckých pokladů a zařízení (větší část ovšem zůstala na moravskotřebovském zámku). Vždyť po Alžbětině smrti dostal císař z Rudy "jen stříbrného náčiní na 70 centů" a jen "na oděvech, látkách apod." za více než 40.000 zl. Velenův syn Bartoloměj odhadoval později toto zařízení a klenoty na 250.000 zl. Ostatní zařízení s celým zámkem a panstvím získal na císaři Karel z Liechtenštejna. Ještě jednou se vrátil Ladislav Velen na rudský zámek s dánskými vojsky roku 1627, po jejich porážce musel však opustit severní Moravu nadobro. Marně se ještě v letech 1637 - 1638 pokoušel jeho syn Bartoloměj získat Rudu zpět. Liechtenštejnové již nepustili kořist ze svých rukou.
Nejvíce na to doplatil rudský zámek. Stal se od té doby pouze sídlem hospodářské správy panství, na němž jeho majitelé, Liechtenštejnové, byli jen vzácnými hosty. Navíc za třicetileté války byla většina panského vnitřního zařízení odvezena před Švédy ze zámku jinam. Švédové se také dočasně zámku zmocnili a podle hlášení tehdejšího rudského hejtmana zničili a odtáhli ze zámku jako kořist vše, co v něm ještě zbylo. S postupující centralizací liechtenštejnské hospodářské správy v 18. a 19. století klesal nakonec i význam zdejšího vrchnostenského úřadu. K jediné větší přestavbě zámku došlo v polovině 18. století, kdy tu byla knížetem Josefem Václavem vybudována zámecká kaple, zasvěcená sv. Anně. Někdy na přelomu 18. a 19. století byla u zámku pro povyražení zámeckého úřednictva postavena střelnice a kuželna a během minulého století vznikla tu řada přístaveb hospodářských objektů (stáje, kůlny apod.) i bytu lesníka, které vytvořily tzv. druhý zámecký dvůr.
Hlavním hospodářským objektem po parcelaci pozemků většiny dvorů koncem 18. století byly rozsáhlé lesy, které spravoval liechtenštejnský lesní úřad na zámku. Jeho "zásluhou" měl rudský zámek od druhé poloviny 19. století nepříliš lichotivou pověst bašty výbojné germanizace uprostřed českého osídlení Rudy a okolních vsí, jejímž nositelem byli právě zámečtí úředníci. To nepochybně přispělo k tomu, že v rámci první pozemkové reformy byl velkostatek Ruda - Kolštejn vzat do záboru a lesní majetek byl postátněn. K převzetí došlo v roce 1926 a liechtenštejnskou lesní správu vystřídala na zámku správa státních lesů. Dnes je zámek majetkem a sídlem Lesního závodu Ruda n. Moravou.

UMÍSTĚNÍ

ukázat na mapě

Hledej další objekty v okruhu do km

Typ záznamu: Zámek
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 49, 10.11.2021 v 21:13 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
DATABANKA AKCÍ
 
AKTUALITY A ZPRÁVY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Záchranné služby
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba