KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
OBLAST JESENÍKY
  Dopravní přístupnost
Pohoří JESENÍKY
Hrubý Jeseník
Nízký Jeseník
Slezská Harta
Rychlebské hory
Kralický Sněžník
Zlatohorská vrchovina
Hanušovická vrchovina
Osoblažsko
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  CHKO JESENÍKY
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Pohádkové regiony
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Historie obce Rejchartice [ Historie (archivní dokument) ]

České pojmenování i německý název Reigersdorf je odvozen od osobního jména Rejchart (německy Richard) a znamená "ves lidí Rejchartových". Na pečetidle bylo zobrazeno kolmo postavené krojidlo a radlice, provázené po obou stranách kolem. Do roku 1960 byla částí Rejchartic osada a katastrální obec Osikov (viz Bratrušov). V roce 1976 byly Rejchartice připojeny k Rapotínu a spolu s ním po roce 1980 k Šumperku.
Od roku 1990 jsou opět samostatnou administrativní jednotkou.

Původní rejchartický katastr o rozloze 804 hektarů (v roce 1992 jen 681 hektarů) je pokryt vrchovinou, jež Smrkem na západní hranici dosahuje výšky 742 m. Vesnice se vine horským žlebem podél horního toku Rejchartického potoka a je dostupná silničkou z Rapotína do Kopřivné. Má střední nadmořskou výšku 493 m.

Počet obyvatel se v Rejcharticích od konce 19. století trvale snižoval. V roce 1980 bylo dosaženo maxima 548 osob v 96 domech, v Osikově 184 osob ve 32 domech. Až na tři Čechy se tehdy všichni obyvatelé hlásili k německé obcovací řeči. Výraznější česká menšina se v obci nevytvořila ani po roce 1918 a z 595 obyvatel v roce 1930 bylo jen 11 Čechů. Po druhé světové válce byla obec jen částečně dosídlena z okolních českých obcí a v roce 1950 žilo v Rejcharticích 232 osob ve 109 domech, v Osikově jen 22 osob ve 20 domech. Při posledním sčítání v roce 1991 bylo v Rejcharticích zjištěno již jen 153 obyvatel a 36 trvale obydlených domů.

První zmínka o vesnici s názvem Richardi villa je z roku 1350. Tehdy zde byla fara příslušná k nově utvořenému biskupství v Litomyšli. Takřka po celou dobu existence patrimoniálního zřízení příslušely Rejchartice k bludovskému panství. Asi krátce před rokem 1567 byla v horách západně od Rejchartic založena činžovní osada Osikov (německy Aspendorf). Jméno dostala podle osikového porostu. Lánový rejstřík z roku 1677 uvádí v Rejcharticích 37 a v Osikově 16 usedlíků; v roce I 834 měly Rejchartice 83 domů a 506 obyvatel, Osikov 35 domů a 174 obyvatel.

V roce 1643 byl v Rejcharticích postaven nový kostel, ale fara za třicetileté války zanikla a byla obnovena v roce 1784. V té době také začalo školní vyučování a v roce 1793 byla postavena školní budova.

Po roce 1848 byly Rejchartice i Osikov připojeny k politickému a soudnímu okresu Šumperk. Zůstávaly zemědělskou obcí s dominantním politickým vlivem německé agrární strany. Ve volbách roku 1935 byla nejsilnější Henleinova Sudetoněmecká strana. V meziválečném období byly v obci v provozu dva vodní mlýny a lom. Po druhé světové válce se obec postupně vylidňovala. V roce 1950 tu bylo založeno JZD, jehož půdu však už v roce 1954 převzal šumperský státní statek. Po roce 1976 byla v Rejcharticích zrušena škola a v roce 1990 byla vesnice vybavena jen kinem a prodejnou smíšeného zboží.

Památkou pozdně barokní architektury z roku 1770 se starším renesančním jádrem z roku 1643 je farní kostel sv. Michala s ohradní zdí. Jednolodní stavba se segmentovým závěrem a dvěma bočními půlkruhově ukončenými kaplemi má kvadratickou věž přiléhající k závěru.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 05.08.2003 v 10:07 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
DATABANKA AKCÍ
 
AKTUALITY A ZPRÁVY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Záchranné služby
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba