KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
OBLAST JESENÍKY
  Dopravní přístupnost
Pohoří JESENÍKY
Hrubý Jeseník
Nízký Jeseník
Slezská Harta
Rychlebské hory
Kralický Sněžník
Zlatohorská vrchovina
Hanušovická vrchovina
Osoblažsko
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  CHKO JESENÍKY
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Pohádkové regiony
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Historie obce Hynčina [ Historie (archivní dokument) ]

Něm. Heinzendorf. Je asi odvozen od německého osobního jména Heinz či Heinrich, podle jiného názoru od česko- německého označení zaniklé vsi Hudkendorf, tj. ves Hudkova. Od r. 1952 je úřední název vsi jen Hynčina.

Historická tma panuje nad původem a časem vzniku naší obce. Žádný historický doklad nám neříká, kdy, kde a kdo založil naši obec. Označení obce Hynčina je však velmi staré a historické. Dlouho před založením Hynčiny byly v tomto prostoru usedlosti, jako například starobylá osada Zayphen, osada Jores - opředená pověstmi a osada Chrisan - (asi v prostoru Křižanova). Osada Zayphen byla asi kolem potoka "Slováckého údolí." Pravděpodobně první obyvatelé této osady byli horníci z prostoru řeky Morin a Saaly (dnešní NSR), kteří přišli na výzvu českého krále Ottokara I. - také v době, kdy Čechy a Morava byly vylidněny vlivem morové epidemie (kolem roku 1280). Jak ukazují časté hromady hlíny a hráze kolem potoka, tak asi noví osídlenci se zabývaly hledáním vzácných kovů - zlata - rýžovali tedy zlato. Německy Zayphen je rýžovali. Určitě je tady spojitost. Zéfy - česky je v němčině Seifern. Existence starého Zayphenu je historicky dokázána v písemnosti z roku 1365. Tehdy prodal Jindřich z Lipé, tehdejší pán Moravské Třebové panství markraběti Janu Jindřichu z Lyzumburku. Další převody a prodeje pozemků jsou uvedeny v dalších listinách a obec je pojmenována jako Zayffim, Zaif a dokonce česky Vozpět pustú - což znamená "úplně zpustlé". Asi z dob husitských.

Údolím Sázavy táhly fanatické husitské skupiny, které kvetoucí osadu zpustošili a daleko viditelný kostelík nad osadou (na Kostelním kopci) rozbouraly. Pozemky po opuštěných zemědělských usedlostí byly propachtovány. V knize Urbar z r. 1535 - 1548 v Moravské Třebové jsou uvedeni jména pachtýřů. Mezi obcemi Petrušov a Křižanov byla také vesnice, která se jmenovala Jous. O této skutečnosti není nikde písemný záznam, jen kolují různé pověsti. Učitel Jašek, který učil 28 let v Hynčině, byl jako 14-ti letý žák místní školy na Kostelním vrchu. Matně si pamatuje, že na Kostelním vrchu byly stopy po kamenné úpravě prostoru, tedy náznaky dláždění, asi kolem Kostelíka.

Taktéž v prostoru osady Jores byl hlouběji v zemi čpějící mlýnský kámen. O Hynčině zase legenda: Hynčina - německy Heinzendorf má své jméno od jednoho kolonizátora - osídlence, který se jmenoval "Hezuz" - ale to jsou dohady. Teprve v roce 1391 z temna probleskuje minulost naší obce. Biskup Mikuláš z Olomouce se zmiňuje v jakémsi soudním procesu o vesnici Hynczdorf. V dalších dokumentech byla Hynčina jmenována zase jako Hynczdorf. V době 1468 - 1470, kdy zuřily boje mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, byly obce Hynčina, Chrisan, Jores, Petrušov pobořeny a srovnány se zemí. Uběhlo skoro 100 let až zpustošená osada Hynčina zase ožila a znovu byla osídlena. V reformační době, okolo 1550 vyzval olomoucký biskup Jahamas Dubravius nové osadníky - zemědělce. Odkud osídlenci přišli není známo. Ale osada se pravděpodobně jmenovala Hynczdorf. První datovaná zmínka je o hynčické rychtě z roku 1561. Zájemcům byly přidělovány polnosti, které byly zpočátku obdělávány na dolním konci obce. Zachovala se písemnost, kde olomoucký biskup Marcus uděluje rychtáři Simonovi určitá práva. Je z roku 1561. A to v Hynčině 60 let byl klid a mír pro práci pro nové osadníky. Potom v letech 1618 - 1648 zuřila třicetiletá válka. Do roku 1628 byla osada nechráněna před válkou 1643 doprovázel válku hladomor. Velkou pohromou byla vojska Švédů, kteří rabovali a všechno lidem brali, často i životy. 1648 končila Třicetiletá válka. Obec Hynčina čítala 36 obyvatel. Daňová přiznání nám v roce 1712 přiznává, že se sedláci zvolili. Dochází k majetkovému třídění obyvatel, a to v roce 1760 bylo 31 sedláků a 22 domkařů. Začínají se číslovat domy. V písemnostech se objevují jména, která se vyskytují i později v roce 1975. Jméno obce Dolní Hynčina se vyskytuje poprvé na počátku 19. století. Předtím bylo jen Hynčina. Tím se měly rozlišit obce naše a Hynčina na Svitavsku.

Období 1946 - 1989
První období Hynčiny je charakterizováno vysídlováním německého obyvatelstva a dosídlováním českým živlem. Během roku 1946 bylo prakticky všechno německé obyvatelstvo vysídleno několika transporty (výchozí stanice Mohelnice) do Německé spolkové republiky. Již za pobytu většiny němců chodili čeští zájemci, vybírali si domy a dosídlovali. Pocházeli ze všech koutů naší vlasti. Do Hynčiny se stěhovali občané z okolních vesnic. Do Křižanova z Českomoravské vysočiny. Přicházeli lidé slušní, ale i méně slušní, přišli, vybrali co se dalo i vykradli a odešli. Zájemci zůstali a začali hospodařit. Rok 1948 - byl rozhodující, ve volbách zvítězila KSČ.

Nastala socializace vesnice. Bylo zřízeno JZD. Hospodaření nebylo zpočátku velmi úspěšné, proto po roce 1955 byl zřízen státní statek se sídlem v Křižanově, kde byly prováděny hospod. stavby. I tam zpočátku měl nedostatky, po delším období si lidé zvykli na správné hospodaření a na kázeň. Po roce 1980 bylo hospodaření velmi úspěšné. Lesní hospodaření bylo velmi úspěšné. Lesní personál byl zkušený a ukázněný. Byly zestátněny i soukromé pozemky, především selské lesy.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://hyncina.zabrezsko.cz

AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 31.07.2003 v 09:44 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
DATABANKA AKCÍ
 
AKTUALITY A ZPRÁVY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Záchranné služby
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba