KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
OBLAST JESENÍKY
  Dopravní přístupnost
Pohoří JESENÍKY
Hrubý Jeseník
Nízký Jeseník
Slezská Harta
Rychlebské hory
Kralický Sněžník
Zlatohorská vrchovina
Hanušovická vrchovina
Osoblažsko
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  CHKO JESENÍKY
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Pohádkové regiony
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Lidový kroj na Moravském Horácku [ Lidové oblečení - kroj ]

Lidový kroj na Moravském Horácku
Původním materiálem bylo konopí, len, vlna, později se začala používat i bavlna a hedvábí.

Největší rozmach barvířství nastal v 2. polovině 19. století (dodnes existuje a funguje původní modrotisková dílna manželů Danzingerových v Olešnici na Kunštátsku).

Pracovní kroj ženský
Základní součásti pracovního ženského kroje jsou dlouhá košile a lněná sukně, na ni se podle prostředí, druhu práce a ročního období oblékaly živůtek, zástěra, kabátek a oděvní plachty.
· košile: často šita ze dvou druhů plátna (spodní část - hrubé lněné plátno, vrchní část - jemnější lněné, později bavlněné plátno)
do konce 18. století rukávy baňaté až po loket, s módou kabátků se rukávy zužovaly
výstřih a okraje rukávů vyšité jednoduchým ozdobným stehem
· sukně: lněná s tmavým proužkem = kolovanka (nejčastější barvy - modrá, červená, fialová)
lněná kostkovaná nebo modrotisková (pro letní období)

· živůtek (kordulka): do 18. st. spojený se sukní, od 18. st. již sukně a živůtky oddělené
materiál - plátno, len, v zimě - vlna, barchet, flanel
nejvíce podléhal módě

· zástěra: plátěná, nejčastěji obarvená na modro nebo barvotisková
· obutí: dřeváky nebo bosy
· pokrytí hlavy: plátěný šátek vázaný dokola nebo v týlu, později pod bradou
· kabátek: krátké, různé střihy a materiály (i modrotisk), velmi podléhal módě
· specificky zimní doplňky pracovního kroje: sukně s vatovou vložkou = vatýrka
kožichy (do pol. 19. st.), oděvní plachty (od pol. 19. st.), vlňáky, žinilkové šály (20. st.)
na hlavě šátek vázaný "na babku", na nohou vlněné punčochy podšité režným plátnem (bačkory) a dřeváky


Pracovní kroj mužský
byl velmi brzy nahrazen městským oblečením, protože často muži odcházeli za prací do měst.

Jednotlivé součásti mužského pracovního kroje:
· kalhoty: nahradily v 17. století mužské suknice
do 19. století krátké pod kolena, od 19. století nohavice prodlouženy ke kotníkům
materiál - hrubé lněné plátno modré (plátenice)
v rozkroku navolněné "cviklem" z měkčího plátna, na kolenou zpevněné latami z kůže
mladší generace používala obnošené sváteční kalhoty kožené
· košile: lněná, s výstřihem svázaným tkanicí
· zástěra: nebarevná nebo modrá
· pokrývka hlavy: v létě slaměný klobouk, v dešti a chladu klobouk z plsti nebo čepice se štítkem
· při chladnějším počasí: dlouhá vesta nebo krátký kabát, dřeváky nebo obnošené sváteční boty - kožené holínky pod kolena
· za kruté zimy: vatové kabátky (špenzry), krátké kožichy
beranice nebo soukenná čepice, "bačkory" do dřeváků nebo do holin sláma


Sváteční kroj ženský
se liší od pracovního zvýšeným počtem sukní a úpravou hlavy. Některými detaily se liší sváteční kroje v závislosti na příležitosti, ke které se kroj užívá (nedělní, k tanci obřadní, apod.)

Součásti ženského svátečního kroje:
· sukně - pestře pruhované kolovanky, kanafasky, šerky, mezulánky
· plátěné rukávce s ne příliš řasenými rukávy
· živůtky šněrované přes tuhou lichoběžníkovou podložku
· kabátky - různé, jsou odrazem městské módy, v jejich výstřihu je obvyklý plátěný vyšívaný trojúhelníkový šátek (třícípák, půlka)
· spodní sukně - 3 až 5 z bílého plátna, ty nejvrchnější na spodním okraji zdobené
· zástěra - hedvábná nebo bílá plátěná bíle vyšívaná, dosahovala délky sukně
· bílé plátěné punčochy a nízké střevíce z jemné kůže
· čepečky plátěné bohatě vyšívané (do poloviny 19. století)
· šátky vázané na věnec nebo dozadu, svobodné dívky jemné plátěné čelenky zdobené výšivkou
· šperky - skleněné sekané korále, granáty, stříbrné prstýnky, ozdobné vlásenky
· v zimě kožíšek pošitý textilem
· k muzice za pasem bílý vyšívaný kapesníček
· nezámožné ženy nosily modrotiskovou sukni i kabátek, bílou vyšívaná zástěru, bez "půlky"


Sváteční kroj mužský
neměl specifické regionální zvláštnosti.

Základní součásti svátečního mužského kroje:
· košile z jemného bílého plátna s rukávy upnutými do manžety
· kalhoty jelenicové nebarvené pod kolena, na sklopci zdobené nebarevnou výšivkou, k pasu přitahované úzkým řemenem
· na nohou bílé punčochy a nízké střevíce nebo vysoké holínky pod kolena
· vesta soukenná dlouhá přes boky, ke krku zapínaná drobnými kovovými knoflíčky, na klopách kapes a na šůscích na zádech zdobená barevnou výšivkou
· šátek na krk s jedním cípem pod ramenem vesty
· kabátek pro chladné počasí krátký do pasu
· čepice nebo kulatý klobouk
· v zimě krátké kožichy pošité suknem, zdobené barevnou výšivkou, na hlavě beranice z rozmanitých druhů kožešin
bohatí sedláci - dlouhé bílé kožichy bohatě vyšívané
· na počátku 19. století se vlivem městské módy začínají nosit dlouhé barvené kalhoty, dvouřadové vesty bílé i květované do pasu, krátké kabátky (špenzry), kulaté plátěné klobouky


Dětský kroj
· předškolní děti nosily šatečky z jednoho kusu zapínané na zádech (kanduš)
· od 6 let oblečeni jako dospělí



Použitá literatura
· Zdenka Jelínková: Horácké tance
· Bohuslav Pernica: Rok na Moravském Horácku
· Bohuslav Pernica: Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně
· Vlastimil Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje
· J. F. Svoboda: Rokem s Moravským Horákem minulého století, Horácké listy 1940
· Vlasta Svobodová: O lidovém kroji na Moravském Horácku
· M. Toncrová: Lidové písně na Moravském Horácku

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.fos.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 372 org. 24, 14.11.2004 v 20:36 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
DATABANKA AKCÍ
 
AKTUALITY A ZPRÁVY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Záchranné služby
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba